Tento odborný text se podrobně zabývá filosofickým pojetím komplexity a integrity v kontextu myšlení Pierra Teilharda de Chardina. Autor zdůrazňuje, že u tzv. přirozených jednotek není míra složitosti pouze záležitostí objektivního vnějšího uspořádání, ale spočívá především v hluboké integritě, bez níž by byla složitost jen nahodilostí různých sestav prvků. Ústředním pojmem úvahy je „centrokomplikovanost“, jež poukazuje na sjednocenou a integrovanou povahu vzájemných vztahů mezi nižšími složkami celku. Text však nastoluje zásadní otázku hranice subjektivity. Autor argumentuje, že ani vyvážené vztahy v biotopech, ani vysoce organizovaná společenstva, jako jsou včelstva, mraveniště či lidské společnosti, nedisponují charakterem „subjektu“. Žádná „korporace“ se podle autora nemůže stát skutečným „korpusem“, tedy organismem s vlastní subjektivitou. Práce tak precizně rozlišuje mezi pouhou funkční spoluprací mnoha subjektů a autentickou organickou jednotou, která jediná zakládá existenci subjektu jako takového v jeho celistvosti.